PRESS #1

NOČNÍ HLÍDKA se povedla

Hurá patriotismus je nanic. Vylučuje celý pukét nepříjemných vůní. Vychvalovat nestravitelný kousek neznámo čeho pouze kvůli křivé nálepce Made in Russia a za miliónovou PR-akci je příznak slaboduchosti a podlézavosti. Naštěstí nám v poslední době stále častěji naši spoluobčané poskytují příležitost radovat se z jejich úspěchů upřímně, bez pověstného "nádhera, jako všechno v Rusku".
Tedy, zatím co jedni pouze tlachali jazykem, jiní jen zkrátka dobře plnili své poslání. Mluvím o Nivalu a Noční hlídce, pokud jsi ještě nepochopil. Když jsem v zimě jel na prezentaci ještě zcela syrové ß - verze hry, v hlavě se mi rojily pochybnosti: jistě, metro a ulice jsou hezké, avšak gameplay ještě není k dispozici, a navíc - je těžké uvěřit, že lze s úspěchem adaptovat zfilmovanou knihu na hru.

JAKO U NICH
Čemupak se podobá počítačová Hlídka? Ve světě malých a velkých konzol existuje takový pojem jako TRPG - čili taktická RPG. Podstata zábavy tohoto druhu spočívá obvykle v následujícím: existuje pořadí misí, pro každou se vyčleňuje samostatná karta s (obvykle) předem rozestavenými nepřáteli; na těchto kartách se mise za misí klatí tví frajeři, dávají všem na frak (zpravidla jaksi mimochodem), zachraňují dobro před zlem a šperky a drahé kovy před rozkrádáním. K zástupcům TRPG patří takoví vážení mezi hráči hry jako, kupříkladu, Final Fantasy Taktics, Ogre Battle, Fire Emblem a Super Robot Wars. A abreviatura RPG je zde přítomna proto, že tví hrdinové nejsou proti tomu vyrůst do jiné úrovně, získat nové schopnosti a možnosti a posílit charakter zcela jako v opravdové RPG. Kromě toho, prakticky vždy je po ruce systém inventáře, díky němuž v hlubinách tvého podvědomí schované sběratelské instinkty vyvěrají na povrch, jako rezavá voda z prasklé kanalizační roury. A samozřejmě - dialogy. Žádná, i ta nejnicotnější událost se neobejde bez zevrubného projednávání, které trvá i několik minut.

JINÍ
Jak jsi, doufám, již pochopil, v předchozí kapitolce jsem docela krátce a hutně popsal podstatu toho co se děje v Noční hlídce. Hra nabízí i role ve formě souboru základních charakteristik osob, jistém počtu schopností jim přidělených a jejich rozdělení do tříd. Schopnosti jsou unikátní pro každou ze tří tříd a stejně jako postava mohou zvyšovat úroveň. Čím více používáš tu či onu schopnost, tím vyšší je její úroveň, čili také efektivita. Řekněme, pro útočící zaklínadlo je to poloměr působení, počet poškození způsobených nepříteli, anebo poloměr výbuchu v tom případě, je-li to kupříkladu analog fireballu. Třídy jsou v Hlídce tři. Je to především vlkodlak, který je schopen podle potřeby změnit se v nějaké zvíře, pak je to čaroděj, jenž se specializuje na očarovávání předmětů a podpůrnou magii, a potom mág, jenž pomocí bojových zaklínadel snáší všechno. Všechny tři třídy jsou činné ve stejné míře. Vlkodlak je výborný borec. V boji na blízko, je-li ve "zvířecí" podobě, nikdo se mu nevyrovná.
Čaroděj bude dodávat tvým svěřencům potřebné předměty a v těžkém okamžiku pomůže. Mág jednoduše rozhazuje kolem firebally, používá jiné bojové zvláštní efekty a je výborným borcem na střední vzdálenosti.

BOJ BOBRA S OSLEM
Hlavní činností hrdinů noční hlídky jsou rvačky. Autoři jsou právem hrdi na svůj bojový systém, který je založen na magii. Samozřejmě, nikdo ti nemůže zabránit v tom, abys pěkně praštil Temného hromotluka " nabitou" zářivkou, nebo zcela po dělnicku - pěstí; avšak mnohem vybroušeněji, složitěji a poutavěji vypadají magické souboje. Jistě, není to ještě vytříbenost Demiurgu a Magic: The Gathering, avšak blíže ke středu hry, zpočátku primitivní výměny kouzelnými údery v magických soubojích, se stávají mnohem složitější a hezčí podívanou.

PRAVIDLA BOJE
Bojový systém je přenesen do Noční hlídky prakticky beze změn. Je to totéž klasické krokové schéma s menšími korekcemi, které berou ohled na hardcorové obecenstvo. Všechny postavy provádějí své úkony v přísné posloupnosti, výměnou za body. Jak postava nabírá zkušenosti, počet bodů, kterými se oceňuje krok, o něco vzrůstá. Objevilo se i nové počítadlo - je to magická energie, která se spotřebovává na tvorbu zaříkadel a na pobyt v Šeru. V porovnání s Silent Storm nemá Hlídka v settingu hry poměrně málo vyžadovanou možnost pokleku/lehu na zem a pohybu v této poloze.
Jak se již uvádělo výše, v boji se používají i začarované předměty. Filmoví fanoušci budou jistě potěšeni, že do hry je přenesena tatáž zářivka a bojové baterky, do nichž se vkládají různé krystaly. Zářivka je vlastně tentýž "plusový" meč a baterka dokáže zoufale šlehat nepřítele svými smrtonosnými paprsky.

OKOLÍ
Karty jsou v Noční hlídce mnohem méně rozsáhlé, než je tomu v Silent Storm nebo Srpu a Kladivu. Věc se má tak, že veškerý děj je zpravidla soustředěn v jednom-dvou místech úrovně a velký prostor hra tedy vlastně nepotřebuje. Za druhé, je to proto že střelné zbraně se ve hře prakticky neobjevují a zaklínadla, která by přesahovala obrazovku nebo půldruhé obrazovky nejsou taktéž. Malý rozměr úrovní se bohatě kompenzuje jejich počtem a různorodostí. Se střechy do metra. Z metra na ulici. A tak dále. Dekorace se mění s úžasnou rychlostí a těší oko, avšak o tomto čti o něco níž. Se smyslem toho co se děje na obrazovce tě budou seznamovat ukázky promítané engine. Příběh hry není adaptací filmu nebo některé z knih, ale samostatným odbočením z hlavní námětové linie Hlídek s vlastními klíčovými postavami. Mimochodem, to vůbec nebrání hrdinům filmu/knihy, které poznáš, aby se pravidelně na obrazovce neobjevovali. Již na jedné z prvních misí dostaneš Tygříka jako pomocníka, a velet ti bude sám Geser.

DRAZÍ MOSKVANÉ
A vůbec, tvůrci hry si apriori vytvořili jakousi pojistku v podobě mnoha tisíc obyvatel metropole, kteří koupit hru prostě musí. Zdá se, že Hlídka je skutečně první hrou, v níž je Moskva zobrazena tak realisticky. Na Poležajevskoj jsem dříve pracoval, tamhle v tom parku nás mučil běháním vysokoškolský tělocvikář před mnoha lety, a zde, u tohoto sloupu jsem jednou jen tak tak unikl, aby mi pořádně nezmalovali ciferník - copak takové reminiscence často napadnou člověka, jenž sedí před monitorem a hraje hru? Překvapení spočívá nikoliv v tom, co zobrazuje obrazovka, nýbrž v tom - jak je to zobrazeno. Nebudu se divit, dozvím-li se, že ve sklepeních Nivalu sedí stovky černých otroků, dovezených přímo z Alabamy, kteří ve dne v noci kreslí stovky textur takřka fotografické kvality, modely různých popelnic, cigaretových krabiček a spoustu jiných drobností, kterých si na ulici nevšimneš, které však dovolují říci, ano, toto je naše ulice.

NENÍ TO REKLAMA
Po zvládnutí těchto čtyř stránek recenze na Hlídku důvtipný čtenář se jen jakoby mimochodem zeptá: "Není to náhodou reklama?" Co když všechna tato pozitivně laděná vyjádření jsou za peníze? Nespěchá již náhodou autor, ten ničema, do autosalonu aby si za nečestně vydělané peníze koupil pozlacený rolls-roys? Ale kdež! Musím tě zklamat, drahý prozíravý čtenáři! Za prvé, rolls dokonce v nejskromnějším provedení stojí o mnoho víc, nežli si vůbec dovedeš představit. Tolik recenzentům, i těm nejvíce prodejným, nikdo nedá. A za druhé, Hlídka se skutečně povedla. Tedy, po pravdě, není to megahit, s nímž si lze hrát celé týdny, tak daleko nedosahuje - není to ten formát, úrovně jsou předem určené, jde o všem od dětství známý námět… Noční hlídka je dobrá hra "na námět", hra na jedno posezení, bez fanatismu. Ovšem toto "jedno" posezení vám zůstane v paměti nadlouho. "Jedno" posezení neznamená "je to špatné". V tomto případě právě naopak.

NÁZOR REDAKCE
PŘITAŽLIVOST 7.0 - Výborný vývoj děje filmu i knihy. Není špatný příběh a postavy v něm. Lidé, kteří jsou vůči Hlídce skeptičtí, budou zklamáni.
GRAFIKA 8.0 - Nádherné modely všeho možného, kvalitní textury, efekty nejsou špatné . Na druhé straně hra bezdůvodně "přibrzďuje" i na docela slušných počítačích.
ZVUK A HUDBA 7.0 - Ozvučení hry velice potěší. Postavy namluvili herci z filmu. Místy však je zvuk chudší a také hudba uspokojí na každého.
DESIGN 8.0 - Nejlepší hra o Moskvě. To se nedá vidět v žádné jiné hře. Ovšem ti, co očekávali od Noční hlídky promyšlený taktický děj, budou zklamáni.
INTERFACE 8.0 - Stále tentýž interface Silent Storm - prověřený, pohodlný, příjemný. Zvláštní nedostatky nejsou patrné.
SHRNUTÍ - Nejlepší tuzemská hra, vytvořená dle filmové licence. A vůbec dobrá hra - 8.0

ŠERO
Šero - zcela originální prvek hry, jenž nemá precedens v žádné jiné RPG. Formálně je Šero pouze režim, který je zvláštní tím, že postavy v něm nejsou dostupné pro obyčejné smrtelníky a mohou vstupovat do kontrakce jen s ostatními Jinými. V Šeru magické útoky jsou účinnější, avšak platbou za to je stále unikající magická energie; až dojde, hráče očekává pomalá smrt.
Ve hracím prostředí na rozdíl od podivného Šera ve filmu Noční hlídka vypadá tato realita vzácně hezky: potlačené barvy, přítmí, kroužící ve vzduchu turbulence magické energie.