PRESS #2

Přiznávám bez mučení - jsem stoupenec tvorby Sergeje Lukjaněnka a jak se zdá jedním z mých nejoblíbenějších jeho děl je cyklus Noční hlídka.
No ano, já jsem takový fanda, jenž zná nazpaměť jména hlavních i ne zcela hlavních hrdinů a snaží se podrobně vyznat v celém tom propletenci příběhu. Recenzent však musí být objektivní, proto se v tomto našem přehledu pokusím na svou "podjatost" zapomenout.
Operace může začít.

VŠICHNI Z ŠERA VEN!
Tiskové zprávy a rozhovory poskytnuté tvůrci Nival Interactive nejednou nutily k nadšenému zavýsknutí a následnému počítání dnů v kalendáři - kolik že to zbývá do vydání hry… Přitom Noční hlídka slibovala být podívanou nejen pro zasvěcence, ale i pro zcela náhodné hráče, kteří jen slyšeli o Jiných a jejich magií. Posuďte sami - neuvěřitelně krásná kroková taktika ve známých moskevských kulisách, okořeněná magií, zajímavým příběhem a dalšími mňamkami. Zní to nádherně. Ovšem osud nás rád sem-tam znenadání nakopne. V praxi všechno vypadá o poznání méně růžově.
¨ Takže - pacienta na operační stůl. Sestro, skalpel!

SEZNÁMENÍ SE S ŠEREM
Už jste si promysleli možnou variantu zahájení děje? Je tu nějaký nezkušený žák magického umění, ten se dostává do úzkých a… Posaďte se, koule! Našim hrdinou je vrahoun s příjemným jménem Stasik. Je to typický Hitman, jenž odložil svědomí v první zastavárně.
Stasikovi je zle. Zle proto, že se mu tuze nedostává finančních prostředků. V této situaci, aby si polepšil, přijímá objednávku podivného chlapíka, jenž něčím připomíná známého herce. Tou objednávkou se ukázala být sympatická slečna, která, jak se zdá, natolik úspěšně zasáhla hormonální centra Stase výbojem své ženské přitažlivosti, že ten se neodvážil na ni vystřelit. Hned nato se jaksi z ničeho objevuje zákazník a vysvětluje, že penízky řekly "nashle" a odletěly. Avšak lze je ještě získat, pokud práci dokončí.
Stas se ocitá před dilematem. Ovšem rozhodnutí přijde brzy - na scéně se objevuje světlá čarodějka Olga, která rozestaví tečky nad i.
Stas je neiniciovaný Jiný (vysvětluji: to je člověk s potencionálními magickými schopnostmi, který však o nich ještě neví), zákazníkem pak šéf moskevské Denní hlídky Zavulon osobně, jenž má v úmyslu zlanařit hlavního hrdinu na stranu Temných.
Po nádherném ohňostroji a lidovém tanečku s bubnem okolo ohníčku Zavulon mizí a Olga zasvěcuje Stase, jak se věci mají.
Taková je předehra příběhu a vy jste se zřejmě dovtípili, že náš hrdina se stal tímto okamžikem operativním pracovníkem Noční hlídky.

Magické žezlo do pravé ruky, amulet do levé. Víš ty vůbec, kde máš pravou ruku?! Jakou rukou držíš lžíci? Touto? Tak touhle ber žezlo a druhou amulet.
Tento příliš zamotaný titulek znamená přechod k vlastní hře. Myslím, že není třeba uvádět vše dopodrobna, vždyť vás čeká poměrně slušný tutoriál. Rozžvýká pro vás většinu nepřehledných situací, naučí využívat schopností a rozvíjet charakteristiky.
Na začátku je třeba si vybrat jednu ze třech specializací postavy.
Mág - odborník na bojovou, zdravotní a bytovou magii. Jeho hlavní zbraní jsou silná zaklínadla a tato postava se vyvíjí tím, že dostává nové účinnější spelly.
¨ Čaroděj - odborník na očarování bere vše, co se mu dostane pod ruku a začarovává. To však neznamená, že může kupříkladu přinutit parkovou lavičku, aby nepříteli vrazila jednu pod žebra. Umí však zhotovit žezlo, nebo obdařit jablko uzdravujícím zaklínadlem. Výběr mezi mágem a čarodějem je dost složitý, avšak já doporučuji se rozhodovat takto. Spoléháte na spojence - berte čaroděje. Je výbornou pomocí pro přátele. Chcete projít hrou v bojích - pak bojový mág bude pro vás lepší. No a třetí specializace je vlkodlak. Ten umí brát na sebe podobu zvířete, přičemž jeho bojové kvality v tomto stavu značně vzrůstají. Nepřátelského mága roztrhá na množství malinkatých mágů, pokud ne snadno, tak v každém případě bez velké námahy.
Mimochodem, specializace nezakotvuje Stase do úzkého rámce navždy. Nikdo mu nebrání aby se vypracoval na čaroděje, jenž je schopen zasadit pořádný pohlavek v magickém souboji, a to je, zdá se mi, správně.
Systém rolí je však nemožně oklestěn. Jakýpak systém, když se za hezkou frází "rozvoj postavy" skrývá jen touto postavou postupné získávání nových spellů. Ano, jsou hezké, a praštit mohou tak, že ryby povyskakují z akvária, ale k čemu to vše je, jestliže hloubky a promyšlenosti v tom - co by se za nehet vešlo.
Hra je označována jako taktika. Přátelé, tomu nevěřte. Ke skutečné taktice, jakou oplývá Fallout, Jagged Aliance a Silent Storm, je stejně daleko jako z Moskvy do Paříže. A pokud by se za standard měla považovat taková taktika - pak by měli její tvůrce budˇ postřílet nebo oběsit za fušku. Jistě, taktické prvky určitě tu jsou, ale ohlodané dá se říci, až na dřeň, dál už to nejde. Myslíte, že pozice postavy má význam pro rány, které utrží, a stupeň zasaženosti se vypočítává v závislosti na místu zásahu blesku nebo ohnivého výboje? Ale kdepak, není po tom ani památky.
Buď táhneme do boje, nebo zbaběle utíkáme z bitevního pole. A taktický prvek se omezuje na výběr vhodných pro tuto situaci zaklínadel. To je smutné. Ale je v tom i možnost střízlivého propočtu. Vždyť hra je vytvořena na základě filmové licence a tudíž by měla být přístupná širokému poli hráčů. Pokud k tomu, aby člověk zvládl úskalí hracího prostředí, je třeba studovat mnohostránkový manuál, není to zrovna to pravé ořechové. Stačí však rozmazávání. Ven s čistou pravdou. Verdikt je takový: taktici hardcoru očividně spokojeni nebudou. Je to příliš prosté.

BLOUDĚNÍ V DŽUNGLI PŘÍBĚHU
K velké radosti je příběh poutavý. Poutavý se vším všudy. Navrhl ho spisovatel Leonid Kaganov, kterého doporučil Nivalu sám Sergej Lukjaněnko. Je třeba uznat, že na tom profitují i tvůrci, i hráči. Jde o velice vyrovnané, zajímavé a vtahující do děje vyprávění. Zádrhely, dokonce pokud jsou, do očí nebijí. Odsud paradox. Gameplay je slabší, má malou dynamiku, taktika je nemilosrdně vyhubena jako třída, avšak díky Kaganovovi hraje se s velkým zaujetím.
Jedinou námitku vyvolává humor. Ne, není nejhorší. Avšak vtípky jsou poněkud banální. Bylo namístě vynaložit více námahy, aby se tak důležitý a potřebný aspekt povedl.

TRA-TA - NEJDE. ALE TRA-TA-TA - JE OK
Grafika, nakolik můžete posoudit podle screenshotů není špatná. Šťavnaté zvláštní efekty, hezká zaklínadla, dokonce Šero nebylo pokažené nespoutaností designérského pojetí - vyšlo prakticky jedna ku jedné jako v knižním podání.
Neobejdeme se však bez pokárání. Modely postav, jichž je tady dvě a půl, nepřidávají optimismu. Taková odbytá jednotvárnost rozčiluje.
Ovšem dávky zvuku jakoby měřily na lékárenských vahách. Ani víc, ani míň, než je skutečně vhod. Fireboll letí s charakteristickým "vš-š-š-š!", vybuchuje s hlasitým "tr-r-rách" a z výbojů blesků vibruje ušní bubínek. Ozvučení tedy je na patřičné úrovni.

VERDIKT
Shrneme výsledky dnešní úspěšné operace. Pacient - kroková "taktika" s oklestěnou taktickou součástí, ne zcela vyvinutým systémem rolí, vyhovující (ne více) grafikou, velice převelice vhodným zvukovým doprovodem a výborně laděným příběhem. Hra stojí za to, aby byl aspoň oceněn scénář profesionálního autora.
Nedoporučuje se taktikům-veteránům, jelikož rozladění, jak se dá předpokládat, přebije pozitivní emoce. Všem ostatním lze doporučit - hrajte! Zvláště po shlédnutí druhé části Noční hlídky, která by se měla objevit v tomto roce.
Zkusme určit výslednou známku. Šest a půl? Je to málo… Sedm? Zdánlivě také málo, avšak sedm a půl by již bylo moc. Proto se zastavíme na sedmi z deseti možných bodů.